Ocelový alchymista (1) - Hiromu Arakawa
Manga z (transmutovaného) zlata. Největší drsňáci jsou alchymisti!
Komiks, Manga, Fantasy
Fullmetal Alchemist (nebo taky jen FMA) je legenda mezi mangami, která dokázala k žánru přilákat i spoustu fanoušků, kteří normálně cokoliv japonského a kresleného moc nemusí. Na první pohled přitom může vypadat tuctově: příběh o dvou mrňavých bratrech, co hledají kámen mudrců, ještě kreslený sice čistou, ale nijak závratně vyčnívající kresbou. Tak proč je kolem něj takový humbuk?
Třeba proto, že ve světě Eda a Ala Elricových se za každou alchymii platí něčím stejné hodnoty. A že oba tohle pravidlo porušili, když se snažili přivést zpět svou mrtvou mámu – a proto teď jeden z nich chodí po světě s kovovou rukou a nohou a z druhého zbyla jen duše uvězněná v obřím brnění. Protože jsou to možná dva kluci, ale po tom, čím si prošli (a projdou), už dávno nejsou děti. Protože i jednoduchá kresba může mistrovsky podávat výraz a náladu postav, dodávat svému příběhu odlehčený humor a zároveň dynamicky a zábavně vyobrazit akční scény. Protože existence vojáků a státních alchymistů není samozřejmost a musí mít nějaký důvod.
První díl série brzdí akorát to, že je úvodní – když máte příběh na 27 svazků, na začátku holt stihnete sotva představit postavy a naznačit, že ve světě vašich hrdinů není všechno stoprocentně oukej. Takže i když si základní představu o povaze protagonistů uděláte, jejich svět se prokreslí a zaplní dalšími výraznými charaktery až v pozdějších dílech. Na zaháčkování to ale stačí… a transmutace ze čtenáře ve fanouška může začít.
