Dilbert 4: Na to, abyste přežili, nemáte dost pod čepicí
Dorůstání do Dilberta
Komiks
„LIDÉ JSOU VŠUDE STEJNĚ DYSFUNKČNÍ,“ ŘÍKÁ SCOTT ADAMS
Garfield? Řekněte, kdo z nás má mluvící kočku? Calvin a Hobbes? Ale jděte, kdo z nás má mluvícího plyšového tygra…? Ovšem Dilbert? Řekněte, kdo z VÁS má hloupého šéfa?
Tak vidíte. Dilbert je z rodu Jonů a podobných smolařů, což je logické, neboť cizímu štěstí se dost dobře nelze smát. Dilbert nemá úspěch u žen, nemá autoritu u svého psa a nemá perspektivu ve svém zaměstnání. Černobílé stripy o tomhle všem a ještě o mnohém dalším vyprávějí, ale není tak úplně na místě napsat, že odrážejí realitu. Spíš platí, že realita stále více odráží Dilberta. Že do něj v Česku dorůstáme. Že Scott Adams předpovídá intenzitu absurdnosti příštích dnů.
A proto stojí za to Dilberta číst a smát se mu, přestože část stripů v množství větším než malém zas tak k smíchu není, a mnoho jich je suchých jak naše zásoby podzemních vod. Dozvíte se z nich mnohé.
Třeba proč se vegetariáni nemohou vzbouřit proti nadvládě masožroutů. Co pomáhá proti přípravku na růst vlasů, když si s ním omylem potřete celé tělo. Jak velký má být váš příspěvek na narozeninový dárek pro kolegyni. Co se zakoupeným Leninem. Jak má vypadat vtipný soustrastný telegram. Proč vám výzkumná studna v marketingu nedá odpověď na jakoukoliv otázku v pátek. Jak se liší team building a snižovaní stavů. Co udělá šéf, když ve firmě zavětří kreativní myšlenku. Kolik levorukých Elbonijců potřebujete k výměně žárovky…
A z rozhovoru s autorem i něco o vzniku příběhů, které stále častěji znamenají náš svět.
