­

Otázka: Jak ses připravoval na roli?

Odpověď: Hodně jsem cvičil. Můj šíleně rychlý metabolismus vyžadoval, abych jedl opravdu mnoho. Cvičil jsem každý den na plno, nikdy jsem nevynechal. Měl jsem trenéra, který přiletěl z Londýna do Bostonu kvůli mému předchozímu filmu What’s Your Number. Cvičili jsme spolu přes tři měsíce, okolo 90 minut denně. Bylo to tvrdé, ale mě posilování baví, chodím posilovat i mimo přípravu na film.

Otázka: Setkal ses ještě s dalšími fyzickými výzvami?

Odpověď: Oblékání a vysvlékání kombinézy (smích). Opravdu se mi v tu dobu stýskalo po filmech, kde jsem nosil obvyklé oblečení. Celý oblek byl těžkopádný a vůbec nebylo lehké dojít si v něm na záchod. Šlo to, ale chtělo to cvik.

Otázka: Jaká scéna se ti opravdu líbila?

Odpověď: Mám rád scénu v laboratoři, kam přijde Steve Rogers, dostane injekci a stane se z něj Captain America. Viděl jsem návrhy při přípravných pracích ještě před tím, než jsem souhlasil s účinkováním ve filmu a pomyslel jsem si „páni, tohle bude vypadat opravdu dobře“. A taky že ano. Věděl jsem, že ta scéna bude zábavná z pohledu natáčení i sledování.

Otázka: Jak si se cítil, když jsi dostal tak žádanou roli?

Odpověď: Bylo to vzrušující. Uvědomil jsem si, kolik potenciálu a možností role nabízí, ale zároveň jsem pocítil spoustu tlaku. Je to velká zodpovědnost. Každý herec si přeje dostat šanci v takovém filmu, ale zároveň s tím přijde spousta problémů. A pokud překonáš ty, objeví se zas další.

Otázka: Lituješ, že jsi americkým novinářům řekl: „Pokud bude film úspěšný, jsem v p****i, pokud ne, jsem v p****i“?

Odpověď: Docela toho lituji. Člověk by měl být opatrný s tím, co říká, protože lidé milují vytrhávání z kontextu. Myslel jsem tím, že pokud se film nepovede, rozhodně to zasáhne mou kariéru, ale když udělá díru do světa, objeví se jiné problémy – ztráta anonymity a všechny ostatní věci bytí slavným. Také je tu hodně závazků, povinností a tlaku, co se dalších filmů týče.

Otázka: Líbí se ti představa vedení své vlastní franšízy?

Odpověď: Bože ne (smích). Komu by se to líbilo? I když, někomu asi ano, ale já ani nemám rád hraní hlavní postavy filmu. Jak říkám, nejsem ten, kdo by si užíval vše, co úspěšný film přináší. Miluji herectví, ale nehodlám předstírat, že se mi nelíbí peníze, které mi hraní poskytuje.

Otázka: Vypadá to, že jsi ulpěl na té věci se slávou

Odpověď: To proto, že se teprve učím, jak ji zvládnout. Viděl jsem mnoho herců, kteří se po proslavení změnili. Chce to neustálou pozornost, kontrolu nad tím, co říkáte. Jednou jsem před novináři zaklel a teď je to v časopisech navždy. Nechci, aby zrovna tohle bylo to, jak mě lidé posuzují a chápou. Na jednu stranu bych chtěl být upřímný a sám sebou, ale ono to prostě nejde.

Otázka: Byl jsi už předtím velký fanoušek Marvelu?

Odpověď: Rozhodně jsem znal hrdiny Marvelu. Kdysi jsem se zajímal o Fantastic Four, takže jsem věděl, kdo je Captain America, ale opravdovým fanouškem jsem se stal až později.

Otázka: Jaké jsou tvé oblíbené Marvelovské filmy?

Odpověď: Opravdu, ale opravdu se mi líbily Iron Man a X-Men. Měly skvělý příběh a nedělaly si ze sebe legraci. I kdybyste z nich odebrali superhrdinskou část, zbyla by vám zajímavá zápletka a komplexní postavy.

Otázka: Popíšeš nám své domácí kino?

Odpověď: Miluji sledování filmů v pohodlí domova. V mém bostonském bytě mám velkou obrazovku a surround systém. Sledování filmů je má oblíbená činnost, hlavně, když jde o Blu-raye. Jejich kvalita je ohromující.

Otázka: Na Blu-rayi mohou tví fanoušci detailně prozkoumat každou část tvého hraní nebo po jednotlivých snímcích sledovat ty části filmu, ve kterých jsi nahoře bez..

Odpověď: (smích) Pokud lidé zkoumají, jestli něco nemám mezi zuby, možná to znamená, že náš film není tak dobrý. Na druhou stranu mám opravdu rád všechen bonusový materiál, především záběry z natáčení. Přestože jsem ten, kdo se přímo účastnil natáčení, fascinuje mě vidět, jak se co dělalo.

Otázka: Jaký máš pocit z toho, vidět sám sebe na plátně?

Odpověď: Vždycky sleduji své filmy, protože mě fascinuje, jak vypadá výsledná verze. Už dříve jsem řekl, že to je, jako vyrábíš dárek, aniž bys věděl, co z něj vznikne. Odvedeš svoji práci a pak odejdeš. Poté nastupuje post-produkční tým, odveze si materiál a za šest až osm měsíců vidíš hotový film. Většinou se na něj podívám jednou až dvakrát, protože čím více zhlédnutí, tím kritičtějším se stávám.

Otázka: Jak se ti pracovalo s Hayley Atwell.

Odpověď: Je fantastická. Velmi talentovaná, opravdu chytrá a zábavná. Určitě má před sebou skvělou kariéru.

Otázka: Jak se liší anglické štáby od těch amerických?

Odpověď: Jsou skvělí. Jsou vtipní a ostří, což se mi líbí. Bylo skvělé s nimi pracovat.

Otázka: A co catering?

Odpověď: No, to bylo něco, kde Britové pokulhávají. Dokážou podat vtip, ale nesvedou uvařit vajíčka! A ty snídaně. Kdykoliv slyším „tradiční anglická snídaně“, rád vynechám, díky.

Otázka: Máš všechny svoje filmy na Blu-rayi?

Odpověď: Moje máma je má všechny třikrát, ale já jich mám jenom pár.

Otázka: Na které z filmů v tvé kolekci jsi hrdý?

Odpověď: Záleží na náladě, ale dalo by se říct, že Eternal Sunshine of Spotless Mind, I Heart Huckabees – film, který nemá snad nikdo rád, ale já myslím, že jej jen nepochopili – a Legends Of The Fall. Dále pak City Of God a American Beauty. Určitě je těch filmů víc, ale tohle jsou ty, které mi zrovna probleskly hlavou.

Otázka: Jsi technický typ?

Odpověď: Určitě ne, umím sotva používat svůj mobil. Mám pár technických udělátek, ale většina jich pracuje jen na základní úrovni.

Otázka: Je tu něco, co s tebou má společného Captain America?

Odpověď: Potřeba konat dobro. Má určité síto, přes které musí projít všechny jeho reakce. Řekne si, co by byla ta nejlepší věc a tu pak udělá. Asi v tom nejsem tak přímočarý, ale myslím, že touhu dělat dobré skutky v sobě máme všichni. Když něco takového uděláš a víš o tom jenom ty, nikdo tě nepochválí, je na tom něco speciálního. A přesně tyhle momenty vyhledávám.

Otázka: Jak se smiřuješ se statusem sexuálního symbolu?

Odpověď: Nejsem si jistý, jestli vůbec nějaký takový status mám. Všechny ty věci ve filmu se mnou nemají skoro nic společného, teda alespoň ne tak, jak bych to cítil. Vždy, když se kouknu do zrcadla, říkám si, jak jsem zestárnul. Jak to vypadá, každý jsme sobě tím největším kritikem, ale moje rameno začíná zlobit, moje zápěstí jsou bolavá. Všechny takovéto drobnost, které mi říkají „Chrisi, možná bys měl zpomalit.“