­

Pevnostcon 2010

ANEB NA KUS ŘEČI S REDAKCÍ

Zásluhou Míly Lince čas od času proběhne v pátek odpoledne několikahodinový con v pobočce Městské knihovny Praha na Smíchově. A to patrně proto, že tato pobočka se výrazně specializuje na knihy pro všechny mladé (duchem), mezi které samozřejmě fantastika všeho druhu patří. A tak se v pátek 8. ledna 2010 ve tři hodiny odpoledne dočkali i fanoušci našeho časopisu.

text: Darth Zira

Pevnostcon byl ze všech „coníků“ v knihovně prozatím nejvíce navštíveným. A to v publiku rozhodně nepřevažovali žáci a studenti, spíše naopak. Zvláště později odpoledne sál, kde začaly poměrně rychle docházet židle, zaplňovali spisovatelé, redaktoři, recenzenti, nakladatelé či knihkupci – a to jak ti, kteří s Pevností úzce spolupracují, tak i nejeden „konkurenční“.

Stejně tak nechyběli mnozí z těch, kdo do Pevnosti přispívají povídkami, reportážemi a dalšími články nebo „alespoň“ fotografiemi. A nejednalo se zdaleka jen o místní, dorazili i návštěvníci z Berouna, Brna, Přerova či dalších vzdálených měst. V sále také zazněla slovenština – to díky spisovatelce Lívii Hlavačkové.

Letenský Mordor a další drby

Na samém začátku conu, který – neobvykle – začínal na čas, se Tom Němec rozpovídal o plánovaném webu, který by neměl být dalším „klonem“ Sardenu nebo Fantasy Planet, ale spíše virtuálním útočištěm – tedy de facto opravdu Pevností – pro všechny milovníky čehokoli souvisejícího s fantastikou a žánry přilehlými. Nezbývá než doufat, že se vše podaří a „obyvatelé Pevnosti“ se spolu s „obránci Pevnosti“ začnou scházet na internetu co nejdříve.

Leoš Kyša, Jiří Popiolek a Martin Šust se pak pokoušeli přesvědčit všechny přítomné, že daleko zábavnější než psát fantastiku je psát o fantastice. Mimo jiné i proto, že si lze z jejích autorů dělat legraci, k čemuž přidali hromadu drbů (zcela nepublikovatelných) o mnohých nepřítomných. Ti se – věrni přísloví o vlku za dveřmi – prakticky vzápětí objevili.

Petra Neomillnerová měla původně v úmyslu mluvit o magii, ovšem zdálo se, že bychom si pokecaly asi jen my dvě, takže se radši věnovala Tině Salo a pražským reáliím. Jako leteňačka poučila všechny, kdo to ještě nevědí, že „díky“ výstavbě tunelu Blanka se místu jejího bydliště nyní přezdívá Mordor, ukázala obrázky pro chystaný kalendář (nejen) s Tinou a postupně se její povídání změnilo v besedu o všem možném.

Redakce v silné sestavě nasává (inspiraci)

Kvůli technickým zádrhelům odpadlo představení chystaných největších filmových „pecek“ začínajícího roku, a tak beseda s Petrou nenuceně přešla v besedu s redakcí Pevnosti, která se sešla v opravdu silném počtu celých šesti členů.

Po rozdání cen výhercům v dotazníkové „tombole“ a těm, kteří dokázali poznat všechny podpisy osobností fantastiky na místní „zdi slávy“, následoval přesun na afterparty.

Silná chumelenice – předzvěst přicházející studené fronty – nezabránila spoustě přítomných následovat šéfredaktora pro inspiraci do „Zapomenutého času“. Jakýmsi zázrakem se všichni vešli, ačkoli si Tom Němec spletl dny a objednal stoly až na sobotu.