Jak mám Gemmella rád, tak tímto románem jsem se musel dost prokousávat. „Lev Makedonský“ patří rozhodně mezi to lepší z autorovy tvorby, což se o jeho pokračování říct nedá. Problém „Temného prince“ spočívá v tom, že jde o dva příběhy v jedné knize. Omáčka na začátku – pak skok do alterantivního světa – a omáčka na konci. „Temný princ“ má dvě katarze, přičemž silnější je ta první. Už mě nebaví číst, co se stalo x let po hlavních událostech – v podstatě jde o epilog roztažený na sto stran pětisetstránkového románu. Navíc magie Gemmellovi ukrutně nejde (ani v jiných knížkách), takže alternativní Řecko zoufale šustí papundeklem – kromě bitev, ty jsou zručně popsané a nápadité. Shrnutí: pro gemmellofily samozřejmě nutnost, pro ostatní doporučuji sáhnout po jiné knize z autorovy bohaté produkce.
Gemmell, David: Temný princ (Perseus; 2007)
anotace:
Lev Makedonský – stratégos, Parmenión. Osamělý hrdina hledající spásu, místo níž nalézá osud. Temný princ – dítě, z něhož vyroste Alexandros, tvůrce největší říše, jakou kdy svět poznal. Podrobí si vše. Vše kromě ducha chaosu, nesmrtelného zla přebývajícího v jeho duši.
Společně se musejí vydat do jiných dimenzí, přes propasti času, do začarovaných světů plných divů a kouzel...