­

V edici Osobnosti vydávané nakladatelstvím Akropolis, zaměřené na rozhovory se zajímavými vědci a umělci, nedávno vyšel rozhovor publicisty Ivo Fencla s klasikem české sci-fi Ondřejem Neffem. Knížka obsahuje rozšafné povídání, které se volně rozlévá všemi směry a nesnaží se předstírat, že teče jedním korytem. Pánové probírají Neffův život, internet, vydávání fantastiky za komunistů, fotografování, Verna a Součka, a samozřejmě především Neffovu vlastní tvorbu. Fencl někdy Neffovi předem bere odpověď, takže tázanému pak nezbývá než přitakávat. Celý dialog nese typické znaky Fenclových interview, jako je zabírání až příliš velkého prostoru vlastními výroky a úvahami, či přehnaná faktografičnost (to důsledné uvádění životních dat a roků vydání je opravdu zbytečné, buďto to čtenář zná nebo snadno nalezne jinde). Občas (naštěstí ne moc často) se opakují již řečené informace, což je zřejmě důsledek neredigování jednotlivých fází rozhovoru. Těch pár překlepů, které jsem v textu objevil, ponechávám stranou, nejsem Vaněk junior…
Fenclův přístup ale zároveň přináší sladké plody v podobě často zapomenutých střípků Neffova mnohostranného díla, které odkrývají mnohdy i dost překvapivé souvislosti. Když například v kapitole Utopie a soukromí hovoří o jeho „arkádském cyklu“, ukazuje se Neff jako svébytný sociální myslitel, kterého by v něm hodně čtenářů určitě nehledalo. Suma sumárum: rozhovor se podle mne takhle dělat určitě nemá, na druhou stranu jsem se poměrně hodně zajímavého dozvěděl a občas se i zasmál. Což není tak špatný výsledek, řekl bych.            

Neff, Ondřej - Fencl, Ivo: Královská zábava (Akropolis ; 2010)
anotace:
Ondřej Neff (1945) náleží k podstatným evropským autorům sci-fi a dlouholetým komentátorům politického dění. Novinář, spisovatel, fotograf a pedagog publikuje nejvíce v denících Lidové noviny a Neviditelný pes, druhý z nich přitom sám vymyslel a založil. Kromě toho vydal okolo sedmdesáti knižních titulů, je překládán do cizích jazyků a jeho prózy vycházejí v zahraničních i našich antologiích, zatímco on sám stačí se zamilovanou činorodostí adaptovat klasické verneovky. Neff, na síti známý i jako Aston, stvořil rovněž ceněné komiksy, mj. s Kájou Saudkem, psal pilně pro rozhlas a televizi, láká ho divadlo. Maluje. Zkouší stále něco nového, umí živě a názorně vyprávět a vysvětlovat, přednáší o fotografii a píše o ní do dalšího vlastního deníku Digineff. Internetový deník Neviditelný pes založil už roku 1996, a jelikož mu je hyperaktivita vrozenou samozřejmostí, opětovně se musí smiřovat s tím, že irituje lidi bez téhle snad až pošetilé potřeby stále tvořit. Pragmaticky racionálním přístupem ke světu možná rozčaruje nejednu poetičtější povahu. Může však jinak? I vědecká fantazie je koneckonců básní a syn velkého vypravěče Vladimíra Neffa umí taky vyprávět, třebaže jinak a po svém. To dokazuje i knižní rozhovor s touto takřka renesanční osobností, která předkládá nové vize i prognózy, a přece ví, že psaní je jen královskou zábavou. Svazek doprovází bibliografie knižních prací a životopis.