­

Když jsme ve škole rozebírali Pána Prstenů, učitelka nám přinesla 2 zajímavé kritiky, které vyšly v 70. letech. Co vy, jako znalci detailů Tolkienova úžasného díla, na ně říkáte?

1) Rudé právo, 1977 - Recenze Pána prstenů Jde o další útok proti socialistickému zřízení. Říše zla, z níž se valí popel a dým, je průhledně umístěna na východě, obrazem dělnické třídy, která jednotná v potu tváře buduje těžký průmysl, mají být odporní a zlí skřeti. Samozřejmě, že synáček z buržoazní rodiny nemůže vidět na těžké práci nic krásného a povznášejícího. Obyvatelé západu - zemí oplývajících mlékem a strdím - elfové (neboli aristokracie), lidé (buržoazie) a hobiti (statkáři) žijí naopak v blahobytu (aniž je vysvětleno, odkud jej získávají, a jediné, co je trápí, je "hrozba" z východu. "Síly dobra" zde představuje sbírka představitelů těchto reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. Jejich vůdcem je Gandalf, šiřitel zpátečnické ideologie, s jejíž pomocí udržuje obyvatelstvo v nevědomosti a strachu před pokrokem. (…) Není pak divu, že Saruman, zastánce utlačovaných a přítel pokroku, je prohlášen za zrádce, a jeho sídlo je zničeno bojůvkou fanatických zpátečníků. Když pak šíří socialismus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými a placenými kapitalistickou mocností Gondorem. (…) Ale socialismus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy."

2) Podle všeho tento text pochází z novin Czerwony Sztandar, kde vyšel 24. května 1971, a jeho autorem je Wladyslaw Oczeret. Původně jej pouze zkráceně z dostupných zdrojů přeložila Nenja. Text se z komentářů u článků začal lavinovitě šířit po celém domácím netu. Pro velký zájem Nenja přeložila text kompletně. Bohužel na internetu není k dispozici ani v originále úplně celý. Každopádně je to skvělá zábava... Je mnoho způsobů, k nimž se uchyluje nepřítel, aby ponížil naši zemi, rozvíjející se v duchu socialistického soutěžení. A tak anglický spisovatel J.R.R. Tolkien vydal před nějakou dobou knihu, v níž zastřeně útočí na naše zřízení prosazující práva pracujícího lidu. Titulní "Pán prstenů" Sauron je vládcem chudé země, v níž rozvinutý kolektiv má v rukou skutečnou vládu, vykonávanou doživotně zvolenými zástupci - Nazguly (v knize nazývanými - jaká ironie - upíry). Skřeti - dělnická třída Mordoru budující těžký průmysl, jsou vylíčeni jako tvorové odporného vzhledu a zvyků (jak by zpovykaný synáček z buržujské rodiny - potomek národa anglických imperialistů, mohl vidět něco krásného a povznášejícího na těžké práci?) (...) Do kontrastu se skvělou organizací práce a pořádkem v Mordoru, zemi vylíčené jako "spálená pustina", z níž se valí popel a dým (že by náznak závisti?) je postaven obraz žírných, "mlékem a medem oplývajících" zemí západu, kde všechno zboží téměř "roste na stromech". Odkud se však bere ve skutečnosti, toho se lze těžko dopátrat - že by pomocí nadpřirozené bytosti, tzv. boha? Ha ha! (...) Zatímco dnem i nocí pracující Mordor trpí nedostatkem základních potravin a vody, sousední země oplývají nadbytkem. Jak nápadná podobnost s naší současností, kde nás rozbujelý kapitalizmus ohlupuje obrázky blahobytu, jehož zdroje zůstávají utajeny (čáry Gandalfa a elfů?), zatímco sedláci a dělníci našeho tábora pracují poctivě a usilovně, aniž by docházelo k jejich vykořisťování, a všechno získávají pouze prací vlastních rukou. (...) Elfové, hobiti a takzvaní vznešení lidé symbolizují skupinu zahálčivé aristokracie a buržoazie, která se snaží vzepřít globální revoluci, zatímco skřeti a trollové, vylíčení jako tvorové temnoty, se skrývají pod zemí a v potu tváře si vydělávají na kousek suchého chleba (jim není určen lembas ani miruvor!) Pokrokový čaroděj Saruman, který jim poskytuje ochranu a obživu a bojuje za práva menšin, je prohlášen za zrádce a jeho sídlo je zničeno reakční bojůvkou, vždy připravenou k chuligánským výtržnostem. (...) Když pak šíří socializmus v Kraji, je chycen a bez soudu potrestán hobity, podporovanými (a placenými) kapitalistickou mocností Gondorem. (...) "Síly dobra" v Tolkienově knize představují individualističtí zástupci reakčních kruhů, jejichž ruce se nikdy nedotkly pořádné práce. To diskredituje Froda, Aragorna, Boromira i šiřitele pověr a zpátečnické ideologie Gandalfa. A Tom Bombadil je zároveň představitelem květinové mládeže i tyranem, který ve své zemičce vládne neomezenou mocí - jakým právem? (...) A ještě je tady Faramir, elegantní, inteligentní a okouzlující jako James Bond, sabotující všechny projevy internacionalizmu. Galerie postav bez ideologické páteře, vrhajících se do boje "proti jinakosti". Ale socializmus se naštěstí nedá zničit hozením jakékoli své relikvie, i té nejposvátnější, do ohně. Drž se, Mordore, obklíčený nepřátelskými reakčními sousedy! (...)